Dvě velké věci

Napadlo mě podělit se o názor na to, které opravdu velké věci se v poslední dekádě staly, a zeptat se, jak to vidíte vy. Není to pochopitelně nic exaktního, ale o něčem člověk přemýšlet musí. Tedy:

1. Události okolo 11.září 2001. Přijde mi, že skutečně šlo o mezník, který změnil vnímání světa nejen v Americe. Byl bych rád, kdyby se s postupným uklidňováním situace v Iráku a Afgánistánu ztišilo celé jádro sporu a celá věc by tak ve větším rozsahu nepřekračovala rámec dekády, ale nevsadil bych si na to.
   
   
2. V Číně se stávkuje. Je to skutečnost posledních měsíců, odbory vedené stranou už nejsou ty jediné a tovární dělníci se na mnoha místech domohli vyšších platů. Nejde mi teď tak o zvýšení jejich životní úrovně, jako o společenský potenciál takové akce. Čína je tuhá diktatura a stávky tam od masakru na náměstí Tiananmen v roce 1989 téměř (pokud je mi známo) nebyly. Uvolnění diktatury tlakem zvenčí mi přijde utopické, a právě proto tak intenzivně vnímám změny zevnitř. Bylo by přeci jen příjemnější mít za jasnou budoucí světovou velmoc demokracii.

O stávkách v Číně (povšimněte si, že to preferuji před téměř dokončeným vrůstáním Číny do ASEAN) více viz např. druhá část článku: http://hn.ihned.cz/c1-44379450-cina-uvolni-menu-vyrobky-to-nezdrazi

Poslední přání

Jaké bylo poslední přání krizí zasažené islandské ekonomiky?

Ať je její popel rozprášen nad Evropou.

Svoboda volby

Kdysi jsem řešil, jestli pravda osvobozuje, a došlo mi, že bez znalostí následků svých rozhodnutí je mi svoboda volby zcela na nic. No tuto variantu se znalostí následků (pro každé rozhodnutí stejných) jsem v potaz nebral.

Síla konkurence

převzato z: Gregmankiw.blogspot.com

Ekonomický původ rodiny

Pánové Marco Francesconi, Christian Ghiglino a Motty Perry publikovali paper On the Origin of the Family, ve kterém se zabývají otázkou proč většina lidstva vytváří dlouhotrvající partnerské vztahy a rodinu. Beckerovské vysvětlení - založené na možné specializaci uvnitř rodiny a výnosech z rozsahu - zpochybňují hned na začátku. Beckerovská teorie totiž nevysvětluje, proč by měli lidé žít zrovna v dlouhodobých dvoučlenných partnerstvích a ne v nějaké jiné formě pospolitosti, která rovněž umožní dělbu práce a specializaci. Francesconi, Ghiglino a Perry proto sledují jinou cestu a zahrnují do svých úvah výsledky evoluční biologie a teorie rodičovských investic. Ve svém modelu předpokládají, že:

1. otcovství je nejisté.
2. muži dělí svůj čas mezi dvě aktivity, buď obstarávají zdroje pro děti své partnerky/partnerek nebo své partnerky hlídají, aby zvýšily pravděpodobnost svého otcovství.
3. ženy se starají o děti.

a srovnávají dvě formy společenského uspořádání - společnost ve které můžete mít děti jen s jedním partnerem a "promiskuitní" společnost, ve které můžete mít každé dítě s jiným partnerem. Následně ukazují, že společnosti s věrnými partnerskými vztahy jsou ekonomicky úspěšnější než společnosti s povolenou promiskuitou. Důvodem je free riding otců, kteří se v "promiskuitní" společnosti budou spoléhat na to, že se o zdroje pro jejich děti postará jiný muž a věnují více času neproduktivní hlídací aktivitě. Závěr článku je poněkud spekulativní, když autoři naznačují, že sociální normy, včetně náboženství, podporující trvalé partnerské vztahy mohou představovat úspěšnou kulturní adaptaci.

Keynes a Hayek rapují

Tak už vím, co dám studentů na makru povinně sledovat.

Skvělý článek o tom, jak vypadají moderní bariéry vstupu do odvětví

Evropská unie na jedné straně potírá kartely a firmy s dominantním postavením na trhu. Na druhé straně vyrábí v řadě odvětví podstatné bariéry vstupu. Asi jim někdo pověděl o obrácené U křivce :-) (střední úroveň konkurence je nejlepší pro inovace). Krásné pojednání o tom, jak vypadají bariéry vstupu v českém zemědělství, si můžete přečíst zde: Byrokracie v českém zemědělství je neúnosná.